Cetviny

Malše jako hraniční řeka mezi jižními Čechami a Mühlviertelem může vyprávět příběhy: protékala územím rakousko-uherské monarchie, tvořila státní hranicí po 1. světové válce, byla součástí župy Oberdonau po roce 1938, "zažila" vysídlení sudetských Němců, železnou oponu, zánik Cetvin a nyní Evropskou unii a Schengenský prostor.

Hustý pás lesa mezi Dunajem a Vltavou překonali již Keltové sítí soumarských stezek přes Windhaag až do Cetvin. Mnoho zdejších názvů řek a sídel má keltský původ. Za vlády společného panovníka Přemysla Otakara II. (1251-1276) zde začala vnikat první větší sídla. V této době postavený kamenný most u Mairspindtu vydržel všechny rány osudu až do dneška: pašeráky v meziválečném období, přestřelky mezi NS-Freikorps a československými vojáky, tragickou smrt celníka Jaroslava Nováka, uprchlíky a odsunuté po roce 1945, Rusy, "zemi nikoho" do roku 1989 a konečně od roku 2004 opět volné hranice.

Po demolici městysu Cetviny v letech 1955/56 zůstal jen kostel, který sloužil jako stáj, a jedna budova kasáren. Dnes představuje kostel Narození Panny Marie v Cetvinách s více než 600 let starými freskami symbol nové doby.

Video: Zmizelé obce